|
|
Mediální obraz Václava Klause a Vladimíra Mečiara ve vybraném tisku z doby dělení Československa
Matějková, Kristýna ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Charvát, Jakub (oponent)
Přechod Československa na demokratický systém začala část slovenského národa vnímat jako příležitost k větší emancipaci. Tato touha přiživená některými politiky započala proces dělení státu, na jehož konci byly série setkání dvou národních premiérů, Václava Klause a Vladimíra Mečiara. Občané federace bedlivě vyčkávali, jak se jejich táhlé rozhovory vyvinou. Jediným prostředníkem, který jim informace mohl pravidelně přinášet, byla média. Skrze svou důležitou roli informovat veřejnost mají však média i nezanedbatelnou moc ovlivnit, o čem lidé přemýšlí a co považují za důležité. Na veřejné mínění o rozpadu federace tak alespoň částečně mohl mít vliv způsob, jakým média pokrývala události, jež k rozchodu vedly. Tato diplomová práce nabízí pohled na to, jak vybraný tisk v roce 1992 vyobrazil hlavní osobnosti rozpadu Československa, se zaměřením na vnímání Václava Klause ve slovenských a Vladimíra Mečiara v českých periodikách.
|
|
|
Přechod k demokracii v Československu v roce 1989 z hlediska teorie tranzice
Mandíková, Darina ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Přechod k demokracii v Československu v roce 1989 z hlediska teorie tranzice" je analýzou Československého přechodu k demokracii v roce 1989. Autor analyzuje komunistický režim v Československu a následný vývoj po roce 1989 a snaží se o zachycení obecnějších politologických aspektů, kterými jsou vedle teorie tranzice i strategie aktérů změny, analýza všech významných činitelů a faktorů změny. Proto jsou v první, teoretické, části práce uvedeny politologické teorie (teorie nedemokratických režimů, teorie tranzice, použity teorie Juana J. Linze, Carla J. Friedricha, Alfreda Stepana, Samuela Huntingtona a dalších relevantních autorů), které jsou později aplikovány na československý komunistický režim a na následný přechod k demokracii. Práce je zaměřena na aplikaci teorie přechodů na Československo se zaměřením na problematiku počtu tranzicí. Cílem práce je vysvětlení (opřeno o názory např. Caroly Skalnik Leff, Soni Szomolanyi či Jana Rychlíka), že v Československu proběhlo tranzicí více, a to nejen politická, ale i ekonomická a národní, ústící nakonec v rozpad Československa. Z tohoto důvodu je část práce věnována vývoji česko-slovenských vztahů, souvislosti mezi přechodem k demokracii a následnému rozpadu Československa v roce 1992.
|
|
|
Být svědkem: Zlomové okamžiky našich dějin očima Pavla Kouteckého
Strachotová, Alžběta ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dílem českého dokumentaristy Pavla Kouteckého a zaměřuje se na několik jeho filmů o novodobé historii naší země. První část práce načrtává celkový obraz jeho tvorby a poukazuje na různorodost zvolených témat i přístupů. Stěžejní část se zabývá filmy, v nichž se režisér zaměřil na naše dějiny, přičemž tato díla jsou vnímána v kontextu dokumentárního a historického filmu. Teoretická kapitola se proto věnuje vymezení pojmů z oblasti dokumentárního filmu i historického filmu a zmiňuje hlavní teoretické otázky věnované oběma problematikám. Vybrané filmy jsou poté analyzovány nejen jako samostatná díla, ale jsou zařazeny do kontextu jiné dokumentárně-historické tvorby. U všech filmů si práce všímá nejen konkrétně vybíraných témat a způsobu jejich pojetí, ale také vizuální stránky a především animačních technik a koláží, které při tvorbě Pavel Koutecký využíval. Je tak prozkoumán specifický přístup Pavla Kouteckého k zaznamenávání historie státu a k lidem prožívajícím zlomové dějinné okamžiky. Závěrečná kapitola shrnuje všechny poznatky, pojmenovává společné jmenovatele děl a charakterizuje hlavní rysy jeho dokumentárního stylu.
|
|
|
Ekonomické důsledky rozdělení Československa v roce 1993.
Ječmeň, Tomáš ; Tóth, Andrej (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Cílem práce je analyzovat hospodářské a politické aspekty rozpadu Československa v roce 1993 v kontextu měnové odluky a dále analyzovat její vliv na monetární ukazatele v České republice a Slovenské republice. Práce poskytuje ucelený pohled na vývoj vztahů v rámci Československa po roce 1989 a měnovou odluku v roce 1993. Nejprve je pozornost zaměřena na deskripci a analýzu hospodářských a politických vztahů mezi oběma národy, které jsou demonstrovány na ilustrativních příkladech z vývoje Československa mezi lety 1989 až 1993. Poté práce analyzuje přípravu, průběh a vliv měnové odluky na vývoj míry inflace, platební bilance, úrokové míry a devizových rezerv a následně jsou komparovány makroekonomické ukazatele obou nově vzniklých států. Práce je psána za s použitím deskripce, analýzy a komparace. Na základě analýzy lze konstatovat, že rozpadu státu již nebylo možné v roce 1993 zabránit. Dále lze usuzovat, že měnová odluka neměla bezprostřední zásadní vliv na zkoumané monetární ukazatele. Na základě komparace vybraných makroekonomických ukazatelů daných států se podařilo prokázat, že v prvních letech po rozpadu federace se ekonomika České republiky vyvíjela lépe a stabilněji. Provedení a výsledky rozdělení Československa a s tím související měnová odluka je možné považovat za podklad pro řešení aktuálních problémů např. v oblasti případného dělení společné měny v Evropské unii nebo případného rozpadu více národnostních států. Správně provedená měnová odluku v roce 1993 neměla negativní vliv na vývoj monetární veličin zkoumaných států.
|
host ::
RSS.